Zamyšlení nad občanskými iniciativami v roce 2012.

     Po krajských volbách 12. až 13.10.2012 je zcela zřejmé, že zvítězila levice ČSSD a KSČM. Je zřejmé, že levice posiluje a ODS a TOP09 ztrácí přízeň voličů a hrozí jí rozpad vládní koalice a předčasné volby.
     Tento fakt není možné popřít a já si dovolím se zamyslet nad tím, proč Holešovská výzva neuspěla na své konferenci 28.1.2012 a proč se vytratil její vliv a podíl na sjednocení občanských iniciativ.  Dnes je Holešovská výzva  trapnou, prázdnou slupkou.

Je možné, že by mohl mít někdo pocit, že se ozývá zhrzený člověk, který Holešovskou výzvu založil a nedokázal jí úspěšně vést.  Nemám v úmyslu řešit můj podíl na neúspěchu, ale chtěl bych pro občanské iniciativy a jejich další existenci ukázat na omyl těch lidí, kteří se považují za vlastence a stále bojují na ulicích a náměstích. Je potřeba ukázat na chyby, kterých se dopustili lidé kolem občanských iniciativ hned na začátku roku 2012, a které se stále opakují. Chtěl bych ukázat lidem, kteří nám věřili, proč jsme neuspěli. Osobně jsem věřil, že dokážeme na těch pomyslných politických vahách převážit celospolečenskou váhu politické korektnosti a posílíme opozici proti této vládě, donutíme vládu odstoupit a vynutíme si předčasné volby.
     Dnes je vše mnohem průhlednější, jasnější, máme možnost porovnat základní požadavky Holešovské výzvy s realitou.  Můžeme se ohlédnout a zhodnotit posledních 9 měsíců občanského vzdoru proti této vládě.

     Holešovská výzva měla zcela jasný cíl, dokázala ho jednoduše pojmenovat a ukázala, jak ho můžeme dosáhnout. Protože stát je rozkraden, zadlužen a tato vláda je nekompetentní, požadovali jsme demisi vlády a prezidenta republiky.  O tom, že je to cesta řešení, dnes nepochybuje 80% občanů.
     Požadovali jsme jednotný postup občanských iniciativ společně s odboráři bez anarchie, bez demagogie.  Nechtěli jsme být jako politické strany, které rozděluje naše minulost, ve které vládla před rokem 1989 jediná politická strana KSČ. Z této minulosti vychází zejména pravice, ráda používá antikomunismu k posílení svého vlivu a na negaci zakládala 20 let svůj úspěch ve volbách. Lépe by bylo konstatovat, 20 let tak vedla politický boj, ale to, co dříve pomáhalo k popularitě Václavovi Klausovi, už dnes k vítězství ve volbách nestačí.  Věděl jsem to, a proto jsem na to upozorňoval. Požadoval jsem, abychom se neprezentovali a nepostupovali se stejnou demagogií, jako pravice, zejména když proti pravicové vládě bojujeme.

     Když jsem viděl na přípravných schůzkách lidi jako Popelku, Ponerta, Vorla, Mareše, Kuchaře, Čermáka, Adámka, pochopil jsem, že Holešovská výzva nemůže tím způsobem, jakým se vyjadřovali a jednali tito lidé, uspět.  Obával jsem se fiaska na konferenci 28.1.2012 a na demonstraci 15.3.2012. Z toho důvodu jsem informoval o konferenci Holešovské výzvy a žádal jsem o podporu odboráře, levicové občanské iniciativy, předsedy ČSSD a KSČM.  Kdyby došlo k tomu, že by byla Holešovská výzva seriozně vedena, postupně by se vypracovala ke zvolení svého vedení a postupovala by korektně, potom mohla s podporou levicových opozičních stran vypadat demonstrace 15.3.2012 úplně jinak. Ve spolupráci s odbory by bylo cíle Holešovské výzvy zřejmě 21.4.2012 dosaženo. Vláda by nejspíše neunesla politický tlak a musela by podat demisi.

     Nejsem chytrý po boji. To, co je dnes nad slunce jasné, jsem zdůrazňoval po celou dobu, kdy jsem vybízel k rozvaze a ke sjednocení občanských iniciativ.  V těchto krajských volbách se ukázalo, že nálada ve společnosti je taková, že občané volí raději KSČM a ČSSD.  Kdyby na tom postavila svou taktiku Holešovská výzva, byla by dnes seriózní občanskou silou, kterou by stálo za to mít na své straně pro každého politika, který by usiloval o funkci v parlamentu nebo v krajském zastupitelstvu.

     Čeho dosáhly občanské iniciativy za 9 měsíců v roce 2012? Do čela občanských iniciativ se dostali amatéři z řad nezaměstnaných, nezkušených a velmi často neúspěšných, ale o to více aktivních lidí. Holešovská výzva se rozpustila na několik regionálních občanských iniciativ a další nové občanské iniciativy začaly vznikat. Zvláštním způsobem začali o sobě dávat vědět lidé z SKDE, pořádali se setkání, demonstrace, na kterých se z tribuny hlásili k 20 až 50 lidem Popelka, Bezák nebo Ponert. V elektronické poště se výrazně hlásila o slovo s pomluvami a urážkami paní Řezníčková. Výrazněji se prosazovali svými názory nejen v elektronické poště, ale i na setkáních aktivních lidí pan Říčař, Cach, Česák, Hörl.   Kolem každé občanské iniciativy se semknuli lidé do 10, v lepším případě do 20 osob.  V září 2012 se o slovo výrazněji přihlásila NIO – Nezávislé občanské iniciativy.  Ušlechtilá myšlenka, stejně jako Holešovská výzva, ale zřejmě opět stejné chyby a další neúspěch. Těžko soudit, kde nastala opět chyba.
     Příčiny neúspěchu jsou stále stejné:  demagogie, anarchie, politická nekorektnost, sprosté napadání, nejednotnost , nevzdělanost.  To všechno jsou současné občanské iniciativy, to všechno vnesli do občanských iniciativ Jaroslav Popelka a spol. Je velice smutné, že se HzPD a pan Valach, SKDE a pan Mareš, Holešovská výzva dnes a pan Jaroslav Popelka , Vyměňte politiky a pan Kuchař,  3PD a pan Bezák s nikým nebaví, nepublikují tak, aby je bylo vidět, slyšet a hlavně, aby jim bylo rozumět.  Nikdo je už nebere vážně. Snad o to víc se berou vážně oni sami a tak stále bojují mezi sebou a sami se sebou.

     Závěrem bych tedy ještě jednou zdůraznil. Kdybychom postupovali tak, jak Holešovská výzva plánovala, kdybychom se spolehli na seriózní a korektní vedení sjednocených občanských iniciativ a netrhali si pomyslné veslo odpovědnosti za vedení iniciativy z ruky, dnes by vláda nebyla, protože by odstoupila.  O tom není nutné pochybovat. Stačilo by jenom, abychom zásady Holešovské výzvy dodrželi, byli korektní a nebyli politickým stranám a voličům za hlupáky.
     Občanská společnost je nespokojená ještě více než na začátku roku. Skandál vládních politiků střídá další skandál. Je však ještě mnoho skandálů utajených, na které mají vládní politici vliv a drží policii i státní zastupitelství v poslušnosti. Vždyť jim mohou nebo nemusí v rozpočtu dát dostatek financí nebo jsou ještě jiné možnosti, jak zastavit vyšetřování trestní kauzy a trestní stíhání politika. Mnozí z nás zapomínáme, že jsou ve vládě a v parlamentu profesionálové, kteří nám vládnou už 20 let.
     Pokud s tím chtějí občanské iniciativy skutečně něco udělat, musí se sjednotit, zvolit profesionální vedení občanských iniciativ, přizvat odboráře, zástupce levice a jednat korektně, myslet hlavou a nejednat jako amatéři, když jdou z hospody. Tedy nesmí víc křičet než myslet.