Napsáno před jednáním Kulatého stolu, Občanského sněmu a Občanského tribunálu, které se konají dne 28.2.2015

V Českých Budějovicích skočila tento týden paní ve věku 69 let ze 3 patra v jednom obchodním domu přímo mezi zákazníky. Čas od času někdo v Českých Budějovicích a okolí skočí pod vlak, ale
to už se nedozvíte. Není hrozný ten stav, který dnes vnímáme už jako tragický.
Hrozný je trend, tedy vývoj, stále k horšímu. A dost lidí se má stále ještě
dobře. To vidíme kolem sebe, kolik je drahých aut a jak plné jsou košíky s
potravinami, které si vozí lidé ze supermarketu do auta. Za nejhorší proto
považuji rozdíly ve společnosti. Člověk se cítí psychicky na dně tím více, čím
více se nemůže ze své finanční situace dostat a přitom kolem sebe vidí ty
nakupující a nové rodinné domky, když jemu hrozí několik exekucí, které do
konce života nezaplatí a neví, kde bude zítra bydlet. Ve srovnání s
"totalitní" minulostí to je hrozná představa, když tenkrát dostávali
mladí lidé nenávratné půjčky a měli práci. Současné nastupující generaci je
divné, že tu byla dříve tzv. totalita, jak jim to vykládali ve škole a Václav
Klaus, ale řada lidí na to vzpomíná poměrně hezky. Ano, neměli jsme se tak
dobře, jako někteří dnes s příjmy od 30.000 Kč výše. Výplaty se pohybovaly
kolem 2.000 Kč, u někoho 3.000 Kč. Říkali jsme tomu mzdová nivelizace. Určitě
se nestalo, že by někdo měl plat jako dnes na úrovni 10.000 Kč a někdo jiný
200.000 Kč měsíčně, tedy jako 20 chudých zaměstnaných dohromady. V důsledku to
bylo o tom, že lidi měli k sobě blíž. Scházeli se v zahradních osadách večer u
ohně, u řeky, navštěvovali se, opékali tenkrát ještě kvalitní neošizené buřty,
nezáviděli si. Dnes mezi sebou lidi komunikují sotva na internetu, neznají se a
přesto se hádají. V některé internetové skupině je do 100 lidí, jinde i několik
tisíc, kteří jen nakouknou, přečtou si příspěvky a pasivně mlčí. Ptáme se, co s
tím. Myslím si, že tu už bylo dost návrhů. Žádný se neujal a to z několika
příčin. Někdo si myslí, že bude druhým Václavem Havlem a když se jemu povedlo
změnit systém, že se to dnes povede také. Nejsou stejné podmínky. Tenkrát k
sametové revoluci pomohla média, ta komunistická, která údajně lhala. Psala jen
o tom, jak lidé na náměstí demonstrují a odpor lidu naše média ztělesnila do
Václava Havla. Dnes média o odporu lidu mlčí a my nemáme nikoho, kdo by mohl
ztělesnit názor většiny. Byly tu pokusy, třeba ProAlt, SpaS, Alternativa zdola,
Ne základnám, a další iniciativy z těch iniciativ známějších bez nějakých
zveřejňovaných afér a sporů. Následně přišla lidová tvořivost, z nich největší
šanci měla Holešovská výzva v lednu 2012. Horlivost, nadšenost, falešnost,
zrada a naivita spolu s hloupostí a nevzdělaností výzvu pohltily. Dnes se rodí
Občanské tribunály, Občanské sněmy, Kulaté stoly, SK-DE, SL-5S a jiné. Mají
jedno společné. Amatérismus, naivita, rozpory, nejednotnost, přestože všichni
chtějí řešit totéž. Všichni víme, co tuto společnost dostalo až na dno ekonomické,
ale co je horší i na dno morální. Jsme k sobě bezohlední, nepomáháme si,
nechápeme se. Vidím šanci v tom, že se probudí odbory a různé asociace, které
mají organizační struktury, krajské kanceláře, nějaké zvolené vedení, program.
Když odbory, tak i ty policejní, justiční, protože slušného policistu musí
mrzet, že si dost lidí a to i veřejně postěžují, že tu vládne policejní mafie a
není pravda, že chrání a pomáhá, ale lže a krade. Jestli byla KSČM posledních
25 let zatracovaná, tak dnes mnoho lidí volá po tom, aby byla revoluční. Jestli
jsou mezi vámi zde lidé s kontakty na současné komunisty, podpořte je, vyzvěte
je k revoluci, k prohlášení, které odsoudí 25 let rozkrádání ČSSR, zdecimování
průmyslu, zemědělství, školství, zdravotnictví, na které jsme mohli být v roce
1989 pyšní.