Můžeme docílit změny současné politiky.

Pokud by se mělo v ČR něco změnit, musíme dosáhnout právního státu, musí platit zákon a právo,  musí se změnit vymahatelnost práva. Abychom současnou vládu přesvědčili, že si nepřejeme válku a nebudeme podporovat válečné štvaní, že bychom měli uvažovat raději o vystoupení z NATO, možná i z EU, potom je nutné se shodnout a sjednotit na minimu toho, co podporujeme a co odmítáme.  Nestačí ale, aby se shodli Franta s Vencou. Musí se shodnout odboráři, důchodci, studenti, herci, novináři, advokáti, sociální demokraté, komunisté, všichni organizovaní, co usilují o totéž. A potom by stačilo jediné. Začít dodržovat zákony této země, potrestat porušování zákonů posledních 25 let. Z politiky musí nutně odejít ti, co současný stav způsobili. Lidi musí znovu v sobě objevit sílu k docílení změny. A k tomu stačí pochopit základní téze o tom, co se stalo, co se musí stát.

1.
Stát byl za posledních 25 let rozkraden a zadlužen. Zbohatli převážně jen zločinci, kteří nás občany okradli a dnes ovládají sdělovací prostředky, parlament, vládu. Od jedné demagogie, od státního vlastnictví jsme přestoupili na víru jiné demagogie a soukromého vlastnictví. Přitom říkáme, že všechny formy vlastnictví jsou si rovné. Zničili jsme i družstva a dnes na venkově nemáme práci a dovážíme i cukr a jogurty.

2.
ČR není právním státem. Politici , policisté, státní zástupci, soudci často znásilňují právo ve prospěch kapitálu. Byrokracii jsme v roce 1989 neodstranili, ale povýšili jsme jí. Státní rozpočet je každoročně v deficitu, dluhy státu stále rostou. Nejsou peníze na nemocnice, hospice, ale zvyšujeme věk odchodu do důchodu.  Ve státní pokladně nejsou peníze, ale přidáváme na platech politikům a soudcům.  Z čeho prosím? Kde bereme peníze na výplaty našich úředníků a politiků, když nám nic nepatří?

3.
Co se musí stát? Změnu mohou prosadit demokraticky jen nejsilnější levicové politické strany, pokud zruší Bohumínský sjezd.

Sílu a důvěru musí v sobě najít odborářské organizace, organizace seniorů, studentů, případně další občanská hnutí, asociace řemeslníků, podnikatelů, obcí a krajů, které společně podpoří ve volbách levicové politické strany bez těch politiků, kteří se tu 25 let promenádovali v politických funkcích.

Když víme co se stalo a co se stát musí, je potřeba ještě si říci jak. Musíme otevřít dialog s poslanci levicových politických stran, s odboráři, se seniory, se studenty, s dalšími místními a celostátními hnutími a politickými stranami. Když se nám to podaří, potom už stačí si připevnit trikoloru na prsa a jít k volbám. Když to nepochopíme a nezrealizujeme, přijde revoluce, násilí, případně válka.

A kdy můžeme začít? Můžeme začít hned. Oslovte své politické strany, hnutí, asociace, angažujte se, vyžadujte změnu.

Internet by měl lidi spojovat a neměl by je rozdělovat. Zatím je jen rozděluje a nesjednocuje. Není to ale chyba internetu.

Je to naše chyba. Chyb jsme ale udělali už dost. Zkusme to proto jinak.
Václav Princ